Dlouho jsem přemýšlel, který článek vložím na web jako první. Nakonec jsem se rozhodl zveřejnit pár svých myšlenek o objektivu, který v podstatě z těla nesundávám. Pár let jsem nejuniverzálnějšímu ohnisku odolával, ale nakonec podlehl také.

A není to málo, Antone Pavloviči?

Není! Dám ruku do ohně za to, že s tímhle ohniskem odfotíte vše. Kdyby se mě někdo zeptal, jaký bych si vzal objektiv na opuštěný ostrov (ačkoliv by tam asi nebylo moc co fotit a asi bych místo objektivu s tělem volil jídlo na dva roky, no), volil bych jednoznačně pětatřicítku.

Není to moc krátký nebo dlouhý, čéče?

Než jsem si pořídil svoji první pětatřicítku, bál jsem se toho také. Přece jenom člověk byl (a občas je) rozmlsaný zoomem a je líný na krok. Časem ale člověk pochopí, že pokud zkrátka chce lepší záběr, ten krok udělat musí. Ve zkratce – krátké to není, dlouhé je to až až. Samozřejmě, nedostanete do záběru celou krajinu, když jste na výletě, ale při určité šikovnosti si můžete pomoci například panoramatem (při dnešní technice je panoramatická fotka otázkou 4 vteřin). Článek bude aktualizován.